Já a červený autobus. Jsme skoro stejně staří! Vzhůru do Chotěšova!

Zatímco Jitka Prokšová míří v čele poutníků z Merklína do Chotěšova, my s Jarkou dolaďujeme poslední nezbytnosti před nedělní závěrečnou etapou. Musím říct, že je velmi příjemné jednat s pány provozními jak U Salzmannů, tak Na Parkáně. Drhnout to začíná v Galerii města Plzně. S paní (brigádnicí), která tam prodává vstupenky, se nám opravdu nedaří vyladit stejnou (nebo alespoň trochu podobnou) notu. Ach jo, ta kultůůůůra nekultůůůůra!
A honem k Centrálnímu autobusovému nádraží. Je 14.20 a nedočkavě vyhlížíme těch pár (celkem 10) lidiček, kteří se na cestu historickým autobusem přihlásili. Dorazili všichni a po půl třetí se přiřítil i náš červený fešák Škoda 76 RTO z roku 1964 kočírovaný sympatickým řidičem panem Šmídem. Uvnitř nebylo slyšet vlastního slova, ale byla to paráda! Lidé nám po cestě dokonce i mávali.
V chotěšovském klášteře jsme se sešli s našimi přáteli a čekalo nás předposlední čtení. Na řadě je Jitka, Jarka a Gernot Häublein, jejich texty doprovází hrou na klasickou kytaru slečna Barbora. A hraje krásně, takže se s ní rádi setkáme i při čtení v Plzni. V klášteře je naším průvodcem pan Poslední, který naše německé přátele podaroval svými grafickými listy.
Jízda autobusem teď čeká i naše poutníky a myslím, že i pro ně je to zážitek! Míříme do Plzně k Tyršovu mostu, naším cílem je Meditační zahrada. Po její prohlídce už cesta na ubytování do hotelu Hazuka. Malé zmatky s (ne)objednanou večeří, ale všechno zlé je pro něco dobré, večeře je nachystána v restauraci Artamo - a jídlo ani obsluha nemají chybu. Díky, Vláďo Babniči! A Na hotel hazuka slyšíme taky jen samou chválu.
Omlouvám se, ale já si jdu večer ještě zpestřit závodem "Night Run Tour" Avon během na 5 km. Nemám toho po asi 170 kilometrech ještě dost???